Daniel a jeho svět

Archive for the ‘blog’ Category

Poslední dny taťka pořád mluvil o stříhání. Nejdřív jsem nevěděl co to je, ale pak mě napadlo, že to nějak souvisí s mejma vláskama. Nakonec jsem to pochopil. Za chvíli jsem měl nový účes. Začala to babička a dokončil to táta mašinkou. Konečně úleva. Nic mi nepadá do očí a nepotím se! Jen maminka na mě chvíli koukala jak na cizího. Nakonec to taky přežila.

Moje nové ego	Moje hlavička	Detail hlavičky
Tady taky bez vlásků	Tady mám zoubek	Jsem klášnej

Tak jsem si konečně našel trochu času a naplánoval dovolenou. Jelikož jsem rodiče napoprvé nechtěl tahat moc daleko, vybral jsem Balaton. Za pár hodin nás tam taťka hodí autem a je tam spousta vody. Tu mám rád. Jelikož nebylo ještě moc teplo, tak jsem vybral hotel s bazénem. Nakonec vyhrál hotel Club218 v městečku Siofók. Musim říct, že jsem si to opravdu užil. Jediné co mě fakt naštvalo, bylo neustálý dozor rodičů. Bylo prakticky nemožné se jich zbavit. Ale co, aspoň mi kupovali dobroty a večer jsem s nima mohl do města.

Tak tahle jsme bydleli:

Studuju televizi

Studuju schody

Studuju klimatizaci

Zahrádka.

Nešťastný v obýváku.

Výhled na balaton.

Hotel Club 218.

Koupání v balatonu:

Už jsem spadl

Mamka pronásleduje

Držim balanc

Read the rest of this entry »

Dneska bylo opravdu pěkně a tak jsem vzal rodiče ven. Jelikož už moc hezky chodim s držením a začínám bez držení, tak jsem si to užil. Sice od lavičky jsem se moc daleko nepustil, ale i tak bylo co zkoumat. Taťka mě pak vodil za ruku a když jsem ho utahal, vyměnil jsem ho za mamku. Nakonec jsme zašli na zahrádku, kde jsem rodičům dovolil kofolu a klobásku. Pak jsem je vzal domu a spal jak zabitej

Vodim taťku	Obíhám lavičku	Detailní zkoumání
Náladička	Bez držení	Čaj? Kofolu!

Jelikož jsem už velkej kluk, tak se koupu ve velké vaně. Je to daleko lepší, protože si stoupám, mám víc prostoru a hlavně se mi do vany konečně vejde víc hraček.

Zase focení?	Hračky...	Uplavaly
Další hračka	Naháček	Sušení

Tak jsem zažil něco neuvěřitelného. Rodiče mi povídali o tetě co jsem ještě neviděl a ta hodná pani mi poslala obrovskou krabici. Nejdřív jsem netušil co to je, ale pak to taťka rozbalil a začal z toho stavět něco obrovského. Prý se tomu říká chodítko a je to doslova užasný vynález. Že mě to nenapadlo si to postavit. Takže počínaje dneškem brázdím celý byt po svých. A co je úplně super, můžu si u toho i hrát písničky nebo hrát na klavír. Tetu teda neznám, ale už teď se mi líbí, snad ji brzy poznám.

Můj klavír	Běžím	Můžu i hačat
Chcete zahrát?	Zpíváme!	A jedem...

Už hodně dlouho jsem nervózní. Pěkně me furt svědí něco v puse a někdy v noci mě to i trochu bolí. Moc toho pak nenaspim. Něco se tam děje, ale vůbec netušim co. Táta mi furt do pusy kouká, sahá a vždy řekne, že ještě nemám. Nevim co tam čeká, ale mě to pěkně štve a tak si tam taky stále šahám a taky tam nic nenajdu. A v poslední době slintám jak bernardýn. Ale dneska jsem to asi pochopil. Táta celej zářil, když jsem ho rafnul. Prý už je cítí. Říká tomu „zuby“. Málem jsem měl taky radost, ale pak mi řekli, že toho budu mít brzy plnou pusu. Čím ale pak budu jíst?

Copak chtějí?

Co tam furt hledaj?

Moje 2 mikrozuby

Už několik dní bydlíme v novém bytě. Sice je to zatím přežívání mezi krabicemi a pytli, ale je to pořád lepší jak garsonka. Trochu mi vadí, že nemám už takový přehled, ale například v noci mám klid o televize a taťka když do noci píše na počítači, tak už to taky nevadí. Jelikož jsem zase kousek povyrostl, přidávám několik svých fotografií.

Smajlík	Já nic nepil	Neukážu
Koupání je sranda	Další smajlík	Sušení

Tak dneska to bylo super, dostal jsem spoustu krásnejch dárků. Ale nebylo to zadarmo, znáte moje rodiče.

Hned ráno to u nás vypadalo, že se někam spěchá. Mamka a taťka pořád něco řešili a taťka dokonce žehlil košili a mamka byla v koupelně necelou hodinku. Říkám si, co to zase chystaj, ale neměl jsem na ně moc čas, protože jsem měl rozkoukanou televizi. Ale když mě telku vypli a dali do kočárku, bylo jasný, že dneska něco podnikáme. Chjo, a kdy dokoukáme telku?  Za chvíli jsem seděl v autosedačce a čekal co se bude dít.

Po cestě jsme ještě nabrali babičku a jeli jsme někam. Po cestě mi to došlo, asi jedeme do toho kostela svatého Cyrila a Metoděje, co se o něm v tejdnu mluvilo. No co, rád se mrknu, ale co jsou to ty křtiny, co o nich pořád mluví? Asi právě na ně se jedeme podívat.

Mamka musela chvíli bokem

Když jsme dorazili, už před kostelem byli známí. Některý jsem znal, některý ne. Rozdal jsem pár pozdravů a drandil se do kostela nakojit. Nebylo tam moc světla, ale za to tu bylo pěkně teploučko. A byl tam super lustr, to víte, na světýlka já mám slabost a taky tam byla spousta krásných věcí. Tak jsem koukal a baštil. Sotva jsem dojedl, strhla se na mě zase veškerá pozornost. To já rád. Koukám, jak všichni koukají. Ale byl v tom háček.

No co vám budu povídat. Jednak na mě pořád dělali obličeje nějací cizí lidé, ale to bych si zvykl. Ale kolem chodil ten zvláštně oblečenej strejda a pořád něco povídal. Pak si vzal stranou mamku a já jsem zůstal, prý, s duchovním otcem a mamkou. To jako teď mám k dispozici dva taťky a čtyři prsa? Ale co, od narození jsem zažil lecos, tohle mě nerozhází. Pak se vrátil ten strejda. Mamka pořád stála bokem a taťka, kupodivu, furt pobíhal a fotil. Aspoň jsem měl čas si pořádně prohlídnout ty nové rodiče. Nevypadají špatně.

Babička, kmotr a kmotra

To je můj kmotr, fešák

Strejda se nám věnuje

Read the rest of this entry »

Už pár týdnů mě taťka pro svoje potěšení občas otočí na bříško a prý jako abych se vzepřel. Hmm, a jak asi? Ale v poslední době se mi to opravdu dobře daří a tak přikládám pár foteček. Je to super, se takhle dívat na svět.

Jéééé, takhle to neznám

Všechno je vzhůru nohama

Jsem roztomilej

Dneska dorazila babča. To by bylo dobrý. Ale taky na mě mamka chystala zkoušku oblečku. To bylo to blbý. Prý hrozně rychle rostu a nemám čas to unosit. No, bezva. Dneska budu za panenku. Musím uznat, že mi to děsne seklo, ale při převlíkání jsem dal všem jasně najevo, že se jen tak nedám. Nakonec jsem teda si nechal obleček navlíknout, nafotit se a v klidu šel spát.

Před operací "panenka"	Probíhá akce "panenka"	Výsledek akce "panenka"
Prostě elegán	Asi budu dirigent	Spim